středa 6. července 2011

U.S. Venus

   V pražské Galerii Rudolfinum právě probíhá expozice s názvem Americké Venuše, která návštěvníky seznamuje se zámořskou tvorbou česko-amerického avantgardního designéra Ladislava Sutnara poprvé od jeho smrti.


   Ladislav Sutnar, známý jako "genius kompozice", se narodil 1897 v Plzni a zemřel 1976 v New Yorku. Patřil k zásadním postavám komerční grafiky a vizuální komunikace a stál u zrodu grafického designu. Wiki říká, že "Sutnarova grafická tvorba vyniká kontrastem, přehledným členěním informací, koncepční prací s fotografií, koláží, fotomontáží a jiné do té doby jen kinematografické postupy. Jeho typickým rysem byla diagonální kompozice navozující pocit pohybu v prostoru, dekorativní prvky. Jeho grafické práce zahrnují: plakát, knižní grafiku, obchodní design, hračky, užité předměty, typografii...". Vystudoval UMPRUM, kde pak pracoval i jako profesor; 1939 emigroval do USA. Napsal knihu Visual Design in Action, které se spolu s knihou jeho německého kolegy Jana Tschicholda stala jednou z nejpodnětnější publikací grafickému designu.


   Rudolfinum nabízí 23 obrazů o velikosti 2 x 1 m z pocházejících z majetku rodiny Sutnarových a z Galerie Zlatá Husa. Na malbách jsou zobrazeny ženy, které soukromě nazývá Venuše. Význačným prvkem expozice je geometrická přesnost stavby všech Sutnarových Venuší.
V roce 1969 Sutnar vystavil svoje Venuše pod jistým utopickým manifestem Joy-Art, čímž se záměrně přiblížil mladému a úspěšnému pop artu, který podle jeho gusta čerpal z americké reklamy a komerční vizuální kultury. Rozdíl mezi Joy-Artem Ladislava Sutnara a pop artem byl v základních vizích - zatímco pop art kritizoval komerci a konzum, Joy-Art měl ideály o šťastnější a lepší budoucnosti; měl se stát mainstreamem 21. století jako symbol zdraví, štěstí, veselosti, ale třeba i humánnosti.
Venuše byly pro Sutnara podle jeho syna Radoslava "únikem ze syrového života šedesátých let ve Spojených státech v době pouličních nepokojů a války ve Vietnamu.





Výstava potrvá do 18. září, její kurátorkou je Iva Knobloch.

Žádné komentáře:

Okomentovat