pátek 29. července 2011

noah and the whale mood

   Včera jsem měla dost zvláštní den. Minimálně byl teda kurva dlouhej a já jsem ráda, že po dnešku v práci už můžu jen ležet ve svý milovaný zničený posteli.


   Každopádně mi dnes zas přišel newsletter z threadless.com, kterej platonicky miluju asi tím způsobem, že u něj vydržim sedět hodinu a slintat na těma geniálníma tričkama, ale nikdy si tam nic neobjednám. A tam jsem narazila na tenhle potisk a hrozně jsem si vzpomněla právě na včerejší večer, když jsem se vlastně skoro nedopatřením viděla s Hankem M. a jeli jsme za Papayou, a vlastně jsme se předtim dlouho neviděli a včera jsme si vyčítali a hádali se a byli na sebe hnusný a brečeli a kouřili a vzpomínali a hezky si popovídali a tak prostě. A von byl smutnej a já mu řikala ať není smutnej a von mi řikal že je pořád smutnej, možná snad že jen někdy míň a někdy víc a já si právě hrozně řikala jak bych mu tohle tričko chtěla koupit akorát nemam peníze a až je budu mít tak mu ho koupim ale musim si to napsat na blog protože to je už asi pětmilionsedmsetčtyřicetdevěttisícosmsetdvacetdruhá věc co mu hrozně musim koupit až budu mít peníze/budu bohatá.

Pro vysvětlení kvality příspěvku: začínala jsem ho psát kolem 20. hodiny. Za ty dvě se v člověku prohodí pár těch jeho altríg a pak prostě píše chvíli jak prase a chvíli hrozný nesmysly (popř. oboje zároveň).

A o threadless a mé milované kosmické kočce už jsem vlastně přeci psala.

1 komentář:

  1. Uh. Už v tom lítám taky. Threadless, ty vole, tam bych nakoupila milion triček a ještě bych vzdychala, že jsem tam některý musela nechat.

    OdpovědětVymazat