Nadzemí

♥

♥

Š. Kopřiva, M. Dobeš: Byl jsem mladistvým intelektuálem

1998, 17 min., csfd 77%

!!!

iminlove

člověk zoufale projíždí všechny možný e-shopy, pak jako poslední možnost projede ten, kde má 30% slevu a najde tam tyhle divný a ošklivý boty a strašně si je zamiluje ♥

M83

!!!

http://cnfrnc.cz/

Scott Feld: Why Your Friend Have More Friends than You Do

takové běžné pondělí

05:00 budík
05:05 - 05:30 sprcha
05:35 - 05:55 různý zbytečný věci
06:00 - 06:45 cesta do školy
06:50 - 08:00 nácvik na nástup na ples
08:00 - 13:30 vyučování
13:30 - 14:25 kafe s Robinem
14:25 - 15:55 seminář Právo
16:00 - 17:30 doučování malé romské Aničky
17:30 - 17:50 kafe s Mácou
18:00 - 19:30 divadlo poezie
19:30 - 20:30 zkouška Sboreček
20:30 - 21:00 koncert Sboreček
21:00 - 22:00 Marco klídek
22:20 autobus domů

ráda se vidim jako chudinka a už ne tolik ráda jako hypochondr

Sing It Back

Sepalcure: Pencil Pims

out 11/21/11

Charles Bukowski: Zvířecí nudle v mé polévce

   Charles Bukowski je srdcovka. Co je mi do toho, že by se tomu vysmál. Miluju jak psal, miluju co psal a ze všeho nejvíc miluju tuhle něžnou povídku o Bláznivý Carol a vlastně docela nevinný, i když prostě trochu jiný lásce.

Povídku si přečtete tady.

(Víc o Bukowském na http://bukowski.unas.cz/)

The Big Pink: Hit The Ground

Schoolwork

   Kterak jsme ve škole dostali 45 minut na napsání úvahy na jedno ze tří zadaných témat. Tohle bylo nejjednodušší - mohla jsem psát spoustu slov, jejichž správným použitím jsem si nebyla úplně jistá, protože profesorka by už vůbec nevěděla. A taky že nevěděla. Prý to byla nejlepší práce, ačkoliv obsah a závěr jsou (kromě pana Kaplana) největší, nejočekávanější a nejvyhýbavější sračka, která se o tom dá říct. Na mou obhajobu, prostě bylo hodině ČJ zrovna přítomno mé klidnější a o poznání méně narušené alter ego. Navíc vymyslet a za tři čtvrtě hodiny sepsat kontroverzní buřičský manifest prostě není úplně sranda. .) 

Máme Skype, ICQ, Facebook, mobily, e-mail...

Opravdu tak máme k sobě blíž?

   Tuším, že snad někdy koncem října slavil e-mail 40 let. Poslán byl z jednoho počítače na druhý, který stál hned vedle, a 'vynálezce' si už prý ani nepamatuje, co v něm bylo. Není asi velkým překvapením, že jsem si článek oslavující 40. narozeniny e-mailu přečetla na internetu. A možná vás nepřekvapí ani to, že jsem na něj byla odkázána ze sociální sítě (twitter) a dál na něj odkazovala taky na sociální síti (facebook).

   

   Moderní technologie v komunikaci jsou a nejsou problém. Náš život je snazší než před vynálezem a (hlavně) masovým rozšířením mobilního telefonu. Upřímně, kdo z nás si dnes dokáže představit život bez něj? Co život, i týden je utrpení. Se svým milionem zájmů a aktivit, díky kterým mám své dny rozplánované od 7. hodiny ranní do 9 večer, zažívám opravdová muka, zabavila-li mi maminka zrovna telefon za dvouměsíční odkládání úklidu v dětském pokoji. I ve svých 19 letech jsem ale vážně ráda, že to ještě občas udělá. Jednou ročně je těch 14 nemobilních dní krása. 

Zkoušeli jste to někdy? Je to sice nesmírně omezující, nastane-li v momentě nějaká změna, a vy o ní nemůžete dát vědět člověku, s nímž jste měli dohodnutý program. Na druhou stranu ale se změnami nikdo neobtěžuje vás, protože nemůže a nemá tak k žádným změnám prostor.

   Osobně považuji za problém psanou komunikaci (icq, chat na facebooku, smsky..). Dle mého názoru je dost riskantní psát si s někým, koho pořádně neznáme. Ne však kvůli nebezpečným úchylům a vrahům, kteří se skrývají na internetu pod falešnými identitami. Risk vidím v nepochopení se. Při mluveném projevu nám pomáhá výraz ve tváři, řeč těla, intonace.. Psaný text nám však nic takového neumožňuje. Tedy, je pravda, že moderní technologie přinesly psané komunikaci simulaci výrazu autora - emotikony.

Zrovna včera mi přišel dopis. Přišel mi dopis od pana Kaplana, knihkupce, kterého znám jen z internetu - z jeho blogu a ze sociálních sítí twitter a google+. Pan Kaplan mi poslal knížku, o které jsme si 'tweetovali', a dopis. Opravdický ručně psaný dopis a - použil v něm emotikon. Ptal se mě, co si o tom myslím, a rozvedl úvahu na téma pronikání virtuální komunikace do té skutečné, zde i hmatatelné.

   Když shrnu všechny klady i zápory, všechny tyto věci (internet, mobil) nám mohou dobře sloužit, ale při nesprávném zacházení se mohou obrátit proti nám. Je to jako s drogami. Neobhajuji je, ale ani neodsuzuji; je to jen na uživateli - často malé množství drogy působí jako lék.

Co je ovšem smutné, v dnešní době se tak snažíme přiblížit se svým blízkým 'alespoň' virtuálně, že skoro zapomínáme na možnosti reálných setkání. A žádná skupina na Facebooku ani chatovací okno vám nevynahradí kuřácké posezení u dobré kávy.

Dürerovy animálie

a nejhezčí

ach

a pak vstal Dürer z mrtvých (dnes maluje pod pseudonymem Missfeldt) a začal fetovat

achachach_watches_achachach

ómůjbože vizuální orgasmus denis guidone

popř. bych vzala zavděk nakonec asi i těmahle

♥ ESKMO

   Vždycky je skvělá hudba skvělejší než jiná skvělá hudba, když kromě toho, že je to skvělá hudba, je taky skvěle vizuálně zpracovaná (stačí teda skvělej klip (nebo tři)).

   Co mu říkáte?

Luxusní zakázková obuv Zachariáš & Lawart

   Zhruba v polovině září jsem publikovala blogpost Vrchol snobství a na paškál si vzala firmu Lou Mistraou, která vyráběla takový šíleně nepraktický čepice v přepočtu za 8 000 Kč a šály, co byly ještě víc úplně k ničemu, za tisíce čtyři. Prostě zbytečný kožený luxus.

   Dnes tu mám ovšem dva ševce, pány Zachariáše a Lawarta, kteří to myslí stejně vážně, ale ještě dráž. Ovšem narozdíl od Lou Mistraou jsou jejich výrobky nezbytný kožený luxus, který vám vydrží do konce života. Do jejich bot i samotné práce jsem se zamilovala (ačkoliv cena jednoho páru ručně šité obuvi dnes začíná na 30 000 Kč - a ne, tady mi to vážně nepřijde úplně přehnaný), do jejich videa taky - myslím, že další úchylka je na světě, i za tu cenu. Strašně je přeju lidem, který na ně maj'!
Ach ach, kochejte se poctivou řemeslnickou prací a klikejte.
http://www.zacharias-lawart.cz/index.php

Ze života JGN

Gregory Corso: Setkal jsem se s tím chlápkem, co umřel

Pili jsme

prošli pár barů

rychle si padli do oka

Chtěl vědět

co je to poezie

tak jsem mu to řekl

Jednou večer v náladě 

jsem ho vzal domů

a ukázal mu své nedávno narozené dítě

Obrovský žal ho přemohl

"Ó Gregory," zaúpěl

zplodil jsi něco co zemře.

   Když dokouřim cigaretu, ráda si pak olizuju prsty pravý ruky. Štípou na jazyku.

im-, ex-, de-.

   

   Když máte depresi, pusťte si živák Portishead z Roselandu, zakuřte si z okna a nechte matku, abys na vás řvala a křičela (kromě jiného právě za to kouření inside). A pak to okno rozhodně nezavírejte, ať teplota v pokoji klesne aspoň tak na 17°C a vám ať je strašná zima.

   Začnou vám omrzat prsty a vy je necháte, protože už ani nebudete mít sílu jít to okno zavřít. Vzpomenete si na všechny probrečený noci a různý sračky, ze kterejch jste se půl roku dostávali. Skoro se rozbrečíte a dojdou vám všechny ty sračky, do kterejch se poslední dobou zaplejtáte.

   Jestli vám nebude 1 : 23 : 45 temnejch živejch Portishead stačit, sáhněte po Suicide. To je asi největší zhudebněná krize, jakou znám. Jestli chcete začít s něčím lehčím, pustila bych si Ghost Rider. Frankie Teardrop ovšem musí figurovat jednoznačně jako závěrečná sladká tečka.

Občas je fajn pořádně se vykoupat v moři nihilismu.

Rúnar Rúnarsson: Ptáčata (2008)

"bych to podle toho začátku nečekal

ketamin sem měl a vím, že na něm necítíš tělo, protože v něm ani nejseš... celej trip se odehrává ve snu... a ikdyby Ti uřízli ruku, tak to nebudeš cítit... a taky sem slyšel, že se na tom znásilňujou holky na party"

EARTH

Bože, to je tak krásný.

A jinak znáte to.

The "earth" without "art" is just "eh".))

It is not X. They are The XX.

Přeji hezký večer všem normálním mužům a rozumným dívkám. :))

flashback

Vždycky mi psával, že spolu budeme urychlovat nekonečno. 

Když jsme byli spolu, vyprávěl mi o kvantové fyzice. Pak mu z toho bývalo špatně. 

Četl Povětroně. 

Už tehdy napsal "miluji tě a nenávidím tě přeci"; byl opilý. Všechno bylo lepší než tohle nic.

Normální holka

Ema je normální holka
Jenom si nekupuje časopisy pro normální holky
Většinou si čte knížky
Snaží se dívat na svět aspoň trochu z výšky

Je to normální holka
Jen neposlouchá muziku pro normální holky
Většinou si zpívá sama
Nějakou divnou píseň která není známá

Normální filmy - to jsou pro ni muka
Někdo se normálně baví a ona přitom usne
Nemůže potkat normálního kluka
Normální chování jí často nepřipadá vkusné

Ema je normální holka
S normální odpovědí na otázku se nespokojí
Je to normální holka
To radši prochodí noc v parku nebo po pokoji

Je to normální holka
Někdy se vznáší tam jde jiní chodí pěšky
Je to normální holka
Je o kdekdo říká: Ta to má těžký!


   Aby bylo jasno. "Normální holka" je od Jana Buriana a dnes mi ji přinesla moje malá roztomilá spolužačka, že to pro mě ukradla na záchodě, že to tam prej nemohla nechat, že mě v tom úplně vidí. :D Upřímně, nejsem si úplně jistá, jestli mi to lichotí.. :D
A teda jo, máme na záchodech básničky. Máme tam i šlápoty. Básničky a šlápoty a boty a ponožky visej', válej' se po celým gymplu. A tenhle měsíc můžou - po celý ČR se konají Dny poezie na téma Na volné noze a já myslim, že se letos máme čím chlubit. Dnes v 18 hodin navštíví stejně jako loni naši gymnaziální aulu fyzický básník Petr Váša (neuvěřitelnej performer), dále jsou na programu různá autorská čtení (za všechny třeba Miloň Čepelka) nebo posezení s dnes nejlepším překladatelem Shakespeara Martinem Hilským.
Takže kdybyste to neměli moc daleko, určitě přijeďte, jinak se pokoukněte po letácích Dnů poezie, určitě má i vaše město vlastní program. :)

Gotika

Tak trochu netradičně, ovšem ne neznámě. 

Obrázky si určitě zvětšete.

krásnej surrealismus plnej perverzností, paradoxů a absurdit

Hieronymus Bosch: Zahrada

nádherná záležitost rozhodně působící spíš roboticky než goticky

obzvlášť mě fascinujou červený a modrý andělé, prsa daleko od sebe, vyholení těch nejpřednějších vlasů,

jeho ošklivost a její krása

Jean Fouquet: Madona s dítětem

a nemůžu si odpustit svý milý šílený geniální současný

WWW - Míč

Je T'aime,...Moi Non Plus

Na dobrou noc, pro hezké ráno, krásný den!

Bezpomínečně nezbytný nutnosti

Moleskine

Apple

Koss

H&M

Parker
Lomo

Freitag

Kindle

Marten's
Ecco
Krasohledy

Lukáš Gondek: Milostně lyrické tkaničky

"Chodidlo zaleze do boty. Schová se a je si jisto, že tam ještě nějakou chvíli pobude. Někdo tam nahoře totiž stáhnul tkaničky a celá bota se začne upínat kolem jazyka, jako když škrtič škrtí svoji oběť. Stáhne ji a drží. Tkaničky rychle minou jedna druhou, když levá podleze pravou a zase botu utáhnou. Pro jistotu, aby se oběť nepokusila utéct. Aby neměla moc svobody. A teď přijde ta krásná část. Jedna tkanička se schoulí do očka, s linií podobající se oválnému krku labutě. Nahne se k druhé, jakoby se jí snad dvořila nebo si ji namlouvala. Jelen se pokloní srně. Druhá se kolem ní pomalu, trochu rozpačitě obtočí a proleze kulatou štěrbinou, kterou si sama utvořila. Vytvoří si vlastní očko, vlastní labutí krk a…utáhne. Tentokrát ale z lásky, z lásky k té druhé. Spíše ji obejme. Jejich románek je stvrzen. Když je vše dokonáno, někdo tam nahoře ty dvě tkaničky pustí. Každá spočine na jinou stranu boty. Každé očko daleko od sebe, nemůžou na sebe vůbec vidět. Leží tam jako pohádaný pár."

Charlie Brown je takovej blonďák z kvinty, co teda vlastně není vůbec blonďatej, ale je takovej potrefenej, miluje Anglii, má docela váu styl a je takovej nunu, jak je ještě docela mlaďounkej. Byli jsme spolu v Londýně, když jsme jeli ještě tehdy s Matějem, a občas spolu chodíme na filmovej seminář a na seminář tvůrčího psaní. Tenhle text je právě z tý druhý společný aktivity a týká se letošních Dnů poezie na téma Na volné noze. A je strašně krásnej, pokud si na to teda uděláte trochu čas a nepřečtete to stylem rychločtení článku na webu o webu. A má twitter, @LucGondek. A asi tumblr, co najdete na jeho twitteru, cha.

Walt Whitman: Zpěv o mně (5)

Pamatuji se, jak jsme spolu leželi za průzračného letního rána,

Jak jsi položila hlavu do mého klína, něžně ses nade mnou naklonila,

Rozepjala košili na mých prsou a ponořila svůj jazyk do mého obnaženého srdce

A sahala, až jsi dosáhla mé vousy a sahala, až jsi uchopila mé nohy.

Seznam nejintimnějších činností

   Chvíle, které spojuje slabost, což je činí nejintimnějšími, tím pádem i nejděsivějšími a nejnesnesitelnějšími.

        1.   sprchování

        2.   opilost

        3.   nakupování bot a oblečení

        4.   sledování vlastního odrazu v zrcadle
        5.   odhalení někomu svého prohlížeče a plochy