Zklamání z ráje

Max Pirner: "Každá krása je divná věc."

   Můžeme si za to sami. Produkujeme tolik věcí. Malinkých velikostí, obrovských potenciálem; je jich tolik. Čím víc jich máme, tím jsme zranitelnější. Bohužel ne jako jedinci, ale všelidsky. Děláme věci, jejichž důsledky se budou týkat celýho lidstva, lidí všech. Ze všech těch krásnejch věcí, co nás obklopujou, nám tady zbude spousta problémů, jako třeba znečištění životního prostředí. Ze všeho toho krásnýho pokroku, kterej furt zrychluje, nám tady zbydou jen extrémní ekonomický rozdíly mezi vyspělou vysokou společností žijící si v maximálním materiálním blahobytu a živořící spodinou, která nic nemá, ale ze zoufalství ani nechce. Ze všech těch neosobních a neupřímnejch a nerovnejch mezilidskejch vztahů, kterejch je stejně pořád míň a míň, nám tady zbydou jen teroristický útoky, už žádný relativně fér otevřený války, kdy aspoň víte, že se máte bát.

   Vítejme v hyperkonzumní společnosti. Chceme konzum: vysokou životní úroveň, velký profesní úspěchy, maximální osobní štěstí a nový emocionální zážitky. To všechno potřebujeme a za jakou cenu toho dosáhneme, to už není tak důležitý, hlavně na tom nebejt hůř než sousedi. Globalizace je zabijákem aktivní kreativity.

   Zklamaní z ráje se snaží dodat pojmu "krása", tak moc zdeformovanýmu masmédii a konzumem, novej obsah, náplň. A vážně novej; nechtěj se vracet k nějaký původní daný kráse, ukazujou krásu jako jinakost, diferenci.

   Zklamání z ráje představuje výstavní projekt fotky, sochy a malby, kterej probíhal od 6. do 31.10.2010 na pražský Novoměstský radnici. Teď se výstava přesouvá do Trutnova. Ponese název Zklamání z ráje II a bude v trochu jiným složení než ta v Praze. Fotografii bude vystavovat Martin Kámen, sochu Ondřej Oliva a malbu Jan Gemrot. Všichni jsou už takhle mladý umělci s velkým U; rozhodně jsou to lidi, který si zasloužej respekt. Výstavu zahájí vernisáž v trutnovským Společenským centru UFFO 24. května 2011.

   Martin Kámen se narodil 1982. Má titul z pražský AVU, obor New Media Art; fotí 14 let. Spoluzakládal The Chemistry Gallery v Praze, stál u zrodu charitativního projektu Art for Life na pomoc proti AIDS. Teď dělá art directora v galerii designovýho hotelu The ICON v Praze, kde nedávno vystavoval i Gemrot, a hlavně je to výbornej fotograf.

   Ondřej Oliva je taky 82 a má taky pražskou AVU, ateliér sochařství. Právě nejspíš učí, protože si loni udělal pedagogický minimum. Má restaurátorskou a kamenosochařskou praxi, odlejvá do bronzu a cínu a pracuje asi se vším, co má po ruce. Kromě těhlech věcí dělá taky počítačovou grafiku a fotí s DSLR.

   Jan Gemrot se narodil 1983. I on vystudoval AVU a má za sebou hrozně moc samostatnejch výstav. Jeho hlavní zaměření je introspekce, znovurozpoznání. Jeho věci jsou geniální a hrozně krásný, nedávno měl v The ICON gallery výstavu Metaplasia. Nedávno udělal klip pro Jamese Colea k tracku Modlitby a výstřely a ještě později podle mě nejlepší klip k nejlepšímu tracku letošního roku Iscream Dance Remix od Smacka a Hugo Toxxxe.

   Takže se uvidíme 24. května v UFFU!