úterý 2. srpna 2011

noci s čt2

   Takovou jsem strávila už třetí a rozhodně v tom budu pokračovat. O jedný jsem psala - strhující Radiohead, film Hank a Mike z programovýho Americkýho nezávislýho léta (každý pondělí ve 22.00 čt2 americký nezávislý filmy v původním znění s titulky) na dvojce mě dost rozsekal. Včera dávali Opilý koráb s Johnem Malkovichem. To už zas taková sranda nebyla, i když chvílema taky jo, vlastně celkově to byl hrozně divnej film. Vůbec jsem mu nerozuměla, nebo si to aspoň snažim myslet, nebo já nevim prostě, ten film měl hrozně krásný momenty.

   Ale co je důležitý pro tenhle post - po Malkovichovi pustili záznam z pařížskýho koncertu Björk k Voltaic. No a prostě ty vole, Hyperballad s Plutem a Declare Independence mi přiváděly snad ještě orgasmičtější pocity než Myxomatosis.


Krásnej okamžik přichází kolem 2:05, srdce se mi zastavuje po 2:45 (vlastně se mi po dlouhým krvácení rozbuší do toho novýho fantastickýho rytmu), 3:32 se mi chce brečet nad vlastní ubohostí, ve 4:35 už nechci dělat nic víc než kreslit s Björk vlnky do vzduchu. Už k beatu nemam slov, 5:43 začínám očekávat apokalypsu, 5:55 se dobrovolně stávám členem její sekty, 6:08 - extáze, 6:33 už nemám strach, v 6:47 se apokalypsa už neodvratně blíží, když v 7:30 umírám psychicky naprosto vyčerpaná.


Ještě zvládám lehce podpořit Tibet a na konci se rozplynout, když se Björk ještě na chvíli vrátí a pokonverzuje s publikem. Je konec, já vim, že ji vážně miluju, a jsem ráda, že už jdu spát.


A tady máte opět jednu pyčfórkovou fotku, protože je úplně nebesky nádherná a tak.

Jo ale/a jsou prázdniny, so
!!!

Dobrou.

4 komentáře:

  1. Ahoj, já jsem Tvůj blog a vůbec ti nerozumím.

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj, Janíku. Představ si, tvůj blog říkal to samé! .D

    OdpovědětVymazat
  3. No já se nedivím, že Ti ani můj blog nerozuměl :-)

    OdpovědětVymazat