Musa hleděl na přítele tichýma, usměvavýma, zkoumavýma očima. "Běžíš rychle, milý Jehudo," prohodil, "a běžíš bez ustání. Obávám se, že utíkáš své duši, nemůže tě dohonit. Často jsi v tom úprku dospěl k cíli, ale nezapomínej, že někdy ti také došel dech." A později řekl: "Jen málokteří chápou, že nežijeme, nýbrž jsme žiti. Dávno jsem poznal, že nejsem rukou, která hází kostku, nýbrž kostkou. Obávám se, že ty to nikdy nepochopíš. Ale právě proto tě miluji a jsem tvým přítelem."
Lion Feuchtwanger: Židovka z Toleda
Lion Feuchtwanger: Židovka z Toleda
Žádné komentáře:
Okomentovat