ach.

místo dlaždic parkety, aspoň trochu větší okna a kolem stěn knížky a je to dokonalý ♥

Tina Klitgaard Eriksen: Akvarel

její další věci hledejte na jejím fejsbukovým profilu

wise panda men

Vizuální orgasmy vol. 2

Krasohlídí

Dürerovy animálie

a nejhezčí

ach

a pak vstal Dürer z mrtvých (dnes maluje pod pseudonymem Missfeldt) a začal fetovat

achachach_watches_achachach

ómůjbože vizuální orgasmus denis guidone

popř. bych vzala zavděk nakonec asi i těmahle

Luxusní zakázková obuv Zachariáš & Lawart

   Zhruba v polovině září jsem publikovala blogpost Vrchol snobství a na paškál si vzala firmu Lou Mistraou, která vyráběla takový šíleně nepraktický čepice v přepočtu za 8 000 Kč a šály, co byly ještě víc úplně k ničemu, za tisíce čtyři. Prostě zbytečný kožený luxus.

   Dnes tu mám ovšem dva ševce, pány Zachariáše a Lawarta, kteří to myslí stejně vážně, ale ještě dráž. Ovšem narozdíl od Lou Mistraou jsou jejich výrobky nezbytný kožený luxus, který vám vydrží do konce života. Do jejich bot i samotné práce jsem se zamilovala (ačkoliv cena jednoho páru ručně šité obuvi dnes začíná na 30 000 Kč - a ne, tady mi to vážně nepřijde úplně přehnaný), do jejich videa taky - myslím, že další úchylka je na světě, i za tu cenu. Strašně je přeju lidem, který na ně maj'!
Ach ach, kochejte se poctivou řemeslnickou prací a klikejte.
http://www.zacharias-lawart.cz/index.php

It is not X. They are The XX.

Přeji hezký večer všem normálním mužům a rozumným dívkám. :))

Gotika

Tak trochu netradičně, ovšem ne neznámě. 

Obrázky si určitě zvětšete.

krásnej surrealismus plnej perverzností, paradoxů a absurdit

Hieronymus Bosch: Zahrada

nádherná záležitost rozhodně působící spíš roboticky než goticky

obzvlášť mě fascinujou červený a modrý andělé, prsa daleko od sebe, vyholení těch nejpřednějších vlasů,

jeho ošklivost a její krása

Jean Fouquet: Madona s dítětem

a nemůžu si odpustit svý milý šílený geniální současný

WWW - Míč

Bezpomínečně nezbytný nutnosti

Moleskine

Apple

Koss

H&M

Parker
Lomo

Freitag

Kindle

Marten's
Ecco
Krasohledy

Lítám jako UFO!

   Není potřeba nijak komentovat. Snad jen že v sobotu proběhla v Lávce premiéra i s tvůrci klipu a pak jenom že miluju Huga a Gemrot je můj vizuální bůh.

Un chien andalou

  Luis Buñuel a Salvador Dalí se seznámili na počátku 20.let 20.století při svých studiích v Madridu a brzy se stali velmi dobrými přáteli. Při jedné z návštěv si vyprávěli o svých snech - Buñuel vyprávěl o dlouhém mraku, který  rozřízl měsíc jako břitva oko, Dalímu se zase zdálo o ruce plné mravenců, tak navrhl natočit o tom film.

   Psal se rok 1929. Během týdne napsali scénář a dali si opravdu záležet, aby ve filmu nebylo nic logického, racionálního nebo psychologicky vysvětlitelného - film složili z obsesí a obrazů, které je přitahovaly, tedy metoda surrealistického automatického psaní, které klade hlavní důraz na nevědomí. Přesto byl film přijat většinou kladně, ač podle očekávání vyvolal jisté veřejné pohoršení. Původně němý film doprovázela argentinská tanga a Wagnerův Tristan a Isolda z gramofonu za promítacím plátnem, zvuk byl k filmu přidán až r. 1960.

   A co píše o ději Andaluského psa wikipedie?

"Film nevypráví příběh v běžném slova smyslu, ale je tvořen rychlým sledem surrealistických obrazů. Otevírá ho prolog, ve kterém sám režisér brousí břitvu, aby v zápětí vyšel na balkon, kde jí, poté co úzký mrak zrychleně přejede přes měsíc na obloze, rozřízne oko sedící dívky.

Další scény jsou spojovány postavami muže a ženy, kteří rozvíjejí svůj vztah v surreálném prostředí – světě, kde se mísí reálné a snové, kde čas ani prostor nejsou omezeny známými pravidly. Osoba zastřelená v pokoji tak dopadá na zem v parku, ochlupení z dívčina podpaží se náhle objevuje na mužově tváři. Času je ubírána veškerá hodnota a význam především uváděcími titulky (o osm let později, ve tři hodiny ráno, o šestnáct let dříve, na jaře,…).

K nejznámějším scénám patří ruka, z níž vylézají mravenci, prsa ženy, které se pod rukama muže, jenž v tu chvíli dostává mrtvolný výraz, mění v hýždě nebo muž s veškerým úsilím táhnoucí na lanech za sebou množství bizarních předmětů: starozákonní desky, dva účastníky kněžského semináře (jednoho z nich ztvárňuje Dalí) a koncertní křídla, na nichž leží mrtví osli."

   A konečně samotný film, enjoy fullsize!

   

Můj cizí kamarád.

   Mám kamaráda. Není X. Jmenuje se Janík, chodí na gymnázium a je z Prahé. Má výbornej hudební vkus, geniální cit pro estetiku a strašně ráda se s ním jednou potkám osobně, protože se známe jen z twitteru (@JanikTomanek) a asi si občas navzájem pročítáme blogy. Je príma poznat někoho jako je on. Víc se o něm dozvíte v pravým sloupečku jeho tumblrovýho blogísku (když myší najedete na jeho fotku, pohne se!) a vybrala jsem vám od něj prvoříjnovej post s motivačním obrázkem "see the beauty in everything", protože takový mam od něj nejradši. Enjoy :))

http://imnotx.tumblr.com/post/10895396615/kdyz-tak-koukam-na-to-kolik-lidi-tohle-sdili

Fotoromán o východu slunce na Sněžce

Mé milované ženě.

sovětské šílenství

Pojedete se mnou někdo na výlet po sovětskej futuristickej pomnících bejvalý Jugoslávie? 

ochochoch, vizuální orgasmus

tady

enjoy

Exclusive

   Pokud máte hodiny na to, abyste projížděly statisíce jedinečných výrobků, a miliony na to, abyste si ty nejkrásnější a nejoriginálnější (a nejdražší) mohli koupit, zajděte na http://www.etsy.com/


"Etsy is more than a marketplace: we're a community of artists, creators, collectors, thinkers and doers."


   Etsy je taková velká máma našeho http://www.fler.cz, akorát je větší, evidentně profesionálnější, dražší a hlavně chudší o náš batikovaný nevkus. Navíc tam maj strašně skvělý boty pro skřítky třeba a ták.

high line park

   Snad kdesi v Njů Jorku prý měli starou nepoužívanou nadzemní železnici, tak se rozhodli, že ji dají zbourat. To se ale nelíbilo nějakejm lidem, tak spolu založili asisdružení Friends of the High Line a hrozně z ní udělali park. Nevim, že jo, ale prostě přijde mi to fakt bájo, navíc je to prostě krásný a evidentně to docela má smysl.

http://www.thehighline.org/

Oslava

   Myslím, že kniha Oslava od Ivana Matouška mi na stole ležela tak 4 měsíce. Jo, jo, knihovna už chvíli brečí, že mam tak dlouho její hračku. Tak jsem ji rozečetla, teď už se blížim konci a je hrozně divná a hrozně skvělá.

   "V próze Oslava nahlíží Ivan Matoušek osud hlavní postavy, umírajícího muže, z trojí perspektivy: jedna prostřednictvím lapidárních deníkových záznamů ústředního hrdiny, dále pásmem účastných glos jeho syna a nakonec symbolicky laděným komentářem vypravěče. Do kontextu současné literatury, které téma smrti mnohdy pojednává s účelovou prvoplánovostí, vnáší Ivan Matoušek svým necynicky ironizujícím pohledem a rafinovaně mnohotvárným stylem nezaměnitelnou hodnotu."


   Ok, ale co s tim, že jo. Oslava vyšla jako 24. svazek v Edici Revolver Revue, a to je právě to. Revolver Revue je tak hrozně krásná věc. Pokaždé v čítárně knihovny slintám nad tím dvousetstránkovým kulturním čtvrtletníkem, který jsem si ještě nebyla schopná sama koupit. A tak jsem se rozhodla, že když se mi to dokonce roku opět nepovede (může ještě 2x), nechám si objednat předplatné k Vánocům, chacha. No, to udělám každopádně - a vy to udělejte taky.

http://revolverrevue.cz/predplatne

Vysoké podpatky

dnes

12.července 2011

18.00

UFFO, Trutnov

vernisáž

Vladivojna La Chia

malby

"Sama křehká a silná zároveň, plná překvapení, energie, spontánnosti a emocionality. Obrazy jsou stejné jako její hudba - založené na improvizaci, momentálních pocitech, kterými se ráda nechává překvapit a ovlivnit. Miluje kontrastní, barevné, především figurální kompozice. Deformace, nadsázka a stylizace patří k charakteristickým rysům její tvorby. Hlavními představiteli jejích obrazů jsou ženy - křehké, citlivé duše. Její portréty dívek i mužů v subtilních tónech, domalované třpytkami, něžně upoutávají svou dvojakostí duše, která v sobě nese jak ženské, tak mužské prvky. Svou barevnou sytostí a tematikou mohou připomínat atmosféru filmů španělského režiséra Pedra Almodóvara. Vladivojniny malby demonstrují ženskou neuchopitelnost, citlivost, nechtěnou agresi, hysterii i křehkost. Ženy se stávají muži a muži ženami. Jsou tragikomičtí ve své touze po hledání dokonalé lásky. Ve snaze najít svůj protějšek často balancují na hranici života a smrti. Milují život a pro lásku zemřou i zabijí." 

Součástí vernisáže je i hudební vystoupení uskupení Vladivojna La Chia & Band.

http://www.uffo.cz/index.php?gid=964

Jo, je divná.