Zobrazují se příspěvky se štítkempohyb. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempohyb. Zobrazit všechny příspěvky
pátek 6. ledna 2012
úterý 6. prosince 2011
estetické perverznosti
ano, myslím naprosto vážně, že byste si měli pustit tenhle klip s tak zavádějícím náhledem. jako jo, není to sice úplně pro děti, ale... slovo "estetický" by mi možná někdo vytknul, takže minimálně mi to přijde vkusný a rozhodně se na to dobře kouká (asi jako na holky z meinmyplace.com) ;)))
a hlavně, hrajou k tomu Massive Attack a jako celek je to fakt neodolatelný ♥
a hlavně, hrajou k tomu Massive Attack a jako celek je to fakt neodolatelný ♥
čtvrtek 1. prosince 2011
neděle 13. listopadu 2011
pátek 28. října 2011
Krnodise
V Krně fakt úplně paradájs. Když vysokoškoláci soutěžili, kdo chlastá líp, prošli jsme si noční město, měla jsem prajvit koncert U2 lajf a Labutí jezero bylo strašně krásný a stálo jen k pláči ubohejch 50 Kč. A byla jsem sama nakoupit na snídani a kluci mi hrozně dobře vařili a byli na mě hodný. A viděla jsem krásnej krátkej film, o kterým tady brzo napíšu. A bylo strašnýho povídání a skoro jsem nekouřila a bylo to hrozně fajn. ŽítBrno Paradise.
neděle 16. října 2011
jentak
Sedim u počítače už čtyři hodiny a ještě jsem do tý školy nic neudělala. Strašně se mi nechce taky, mnohem radši bych sem strašně napsala o tomhle víkendu v Brně, po kterým se mi už teď stejská. Takže to taky udělám, ale až si splnim povinnosti; možná ráno, možná až zítra.
Teď vám teda zatím posílám jedny El Perro Del Mar s naprosto neuvěřitelným klipem. Je hrozně, hrozně, hrozně zvláštní už to, že i pro mě jako pro člověka dost volnomyšlenkářskýho je trochu těžký přijmout ten obraz představující dva něžný kulturisty; spíš mi to přivádí takový dost rozporuplný pocity. Každopádně je to estetický jak nic a nakonec minimálně ohromující, jinak krásný prostě.
Dobrou.
středa 10. srpna 2011
Russia rocks!
Kromě Lomíček a Zenitů a Dostojevskýho a Sonji Vladimirovny Kubarevy je ještě jedna věc, která je bezvýhradně pomilováníhodná, ač je z východu.
Pacifismus považuju za nedostatek objektivnosti; tank-ship-plane nádherný prostě. Tenhle stroj je naprosto sovětsky geniální.
Pacifismus považuju za nedostatek objektivnosti; tank-ship-plane nádherný prostě. Tenhle stroj je naprosto sovětsky geniální.
Víc fotek na
úterý 19. července 2011
Oslava
Myslím, že kniha Oslava od Ivana Matouška mi na stole ležela tak 4 měsíce. Jo, jo, knihovna už chvíli brečí, že mam tak dlouho její hračku. Tak jsem ji rozečetla, teď už se blížim konci a je hrozně divná a hrozně skvělá.
"V próze Oslava nahlíží Ivan Matoušek osud hlavní postavy, umírajícího muže, z trojí perspektivy: jedna prostřednictvím lapidárních deníkových záznamů ústředního hrdiny, dále pásmem účastných glos jeho syna a nakonec symbolicky laděným komentářem vypravěče. Do kontextu současné literatury, které téma smrti mnohdy pojednává s účelovou prvoplánovostí, vnáší Ivan Matoušek svým necynicky ironizujícím pohledem a rafinovaně mnohotvárným stylem nezaměnitelnou hodnotu."
Ok, ale co s tim, že jo. Oslava vyšla jako 24. svazek v Edici Revolver Revue, a to je právě to. Revolver Revue je tak hrozně krásná věc. Pokaždé v čítárně knihovny slintám nad tím dvousetstránkovým kulturním čtvrtletníkem, který jsem si ještě nebyla schopná sama koupit. A tak jsem se rozhodla, že když se mi to dokonce roku opět nepovede (může ještě 2x), nechám si objednat předplatné k Vánocům, chacha. No, to udělám každopádně - a vy to udělejte taky.
čtvrtek 12. května 2011
any matro (nyka)
Johnu Nolanovi nevadí, že už se dneska všechny triky dělaj na počítači. Von si prostě pořád pojede to svoje! :D
Abych nějak začla, John Nolan je pro mě docela neznámá. Nebo neznámej teda spíš. Vlastně nikde nemůžu zjistit, kolik mu je ani kde bydlí. Vím ale, že vystudoval London College of Fashion, obor Make-Up & Technical Effects For The Performing Arts. To teda zní trochu zavádějícně, tak to docela vylepšuje London Film Academy, na který studoval v r. 2007 Cinematography Workshop a Panico Training. A teď ten pán dělá klasickou animatroniku.
Celej tenhle článek je tady vlastně jen proto, že jsem narazila na video, který mě vážně ohromilo, a tak jsem si o tom musela něco zjistit a sdělit vám to. Jak vidíte, nezjistila jsem skoro nic, ale co. Aspoň tedy z toho mála..
Abych nějak začla, John Nolan je pro mě docela neznámá. Nebo neznámej teda spíš. Vlastně nikde nemůžu zjistit, kolik mu je ani kde bydlí. Vím ale, že vystudoval London College of Fashion, obor Make-Up & Technical Effects For The Performing Arts. To teda zní trochu zavádějícně, tak to docela vylepšuje London Film Academy, na který studoval v r. 2007 Cinematography Workshop a Panico Training. A teď ten pán dělá klasickou animatroniku.
Celej tenhle článek je tady vlastně jen proto, že jsem narazila na video, který mě vážně ohromilo, a tak jsem si o tom musela něco zjistit a sdělit vám to. Jak vidíte, nezjistila jsem skoro nic, ale co. Aspoň tedy z toho mála..
John Nolan se dostal do povědomí širší veřejnosti díky svý reklamě na fiktivní sýr, která vlastně byla skutečnou reklamou spíš jeho schopnostem - vystupuje v ní totiž robotická myška, který ale prostě stejně nevěřim, že není živá. I když vzhledem k tomu, že Nolan pracoval třeba i pro filmový zpracování několika dílů Harryho Pottera, je možný všechno.
Já si zamilovala Nolanovu sovičku. Třeba je právě z Harryho Pottera, ale třeba taky ne, protože dělá animatoriku snad už od r. 1999 a od tý doby spolupracoval na víc než 25 filmovejch nebo reklamních projektech. Teď si dělá kromě pro radost animatronický potvory taky pro peníze, což může bejt extrémně pohodlný a fajn. Určitě stojí za to projet si galerii a krátký filmy na jeho stránkách, tady už to inzerovaný video:
Klicpera u Klicpery
29. května jsem si vyrazila s nejmilejší paní profesorkou a nejmilejšími kamarády do Hradce Králové do Klicperova divadla na hru Hadrián z Římsů. Ano, napsal ji Klicpera. A teď se u něj hraje, jo, jo, jo. A po minulý návštěvě, kdy jsem tam viděla Shakespearovu Marné lásky snahu, ze který jsem odcházela skoro s pláčem, bylo tohle fakt krásný. O režii Hadriána z Římsů se tentokrát postaral Vladimír Morávek - samotná hra byla prokládaná různejma krásně psychedelickejma vstupama o životě Václava Klimenta Klicpery. Oni teda asi nebyly moc psychedelický, ale prostě bylo dost uhozený na to, abyste si mohli o Morávkovi myslet, že se musel před zkouškama sjíždět, aby po hercích moh' chtít, aby to vypadalo nakonec takhle. Ty vstupy o Klicperovi jsem vlastně ocenila z celý inscenace ze všeho nejvíc.
Jedna recenze mi připomněla, že se asi vlastně jednalo o počeštělou comedii dell'arte. Jo, to je fakt. Zásadu tří jednot to rozhodně nedodržovalo, ale každá postava měla krásnou jasnou a čistou konturu. A kostýmy z alžbětinský doby, co rozhodně diváka nezpravovaly o tom, že se jedná o české Čelákovice. Ale co, má to nadhled a je to fajnově ujetý.
Takže budete-li mít možnost, zajděte, minimálně strávíte příjemnej večer v divadle :)
A fotky z fantastickejch vsuvek:
Jedna recenze mi připomněla, že se asi vlastně jednalo o počeštělou comedii dell'arte. Jo, to je fakt. Zásadu tří jednot to rozhodně nedodržovalo, ale každá postava měla krásnou jasnou a čistou konturu. A kostýmy z alžbětinský doby, co rozhodně diváka nezpravovaly o tom, že se jedná o české Čelákovice. Ale co, má to nadhled a je to fajnově ujetý.
Takže budete-li mít možnost, zajděte, minimálně strávíte příjemnej večer v divadle :)
A fotky z fantastickejch vsuvek:
středa 20. dubna 2011
c walk
Úplně west coast gangsta rap to není, ale co.
Je mu 17, ještě před rokem a půl hrál fotbal, před rokem už se mi zmínil, že by chtěl tancovat balet. To mu nevyšlo a teď se asi půl roku učí sám tohle. Jde mimo rytmus trochu, ale já mu fandim. Martin Pluhař. :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
